Byli jsem Dva

a rároveň jeden..

Bylo to krásnější

než nádhernej sen..

Byli jsme zkrátka

pro sebe ztvoření...

někdy se hádali

to lidé dělají.. :-(

Já jsem byl tvůj

a tys byla má...

miloval jsem Tvoji kůži

byla tak sametová...

miloval jsem Tvoje rty

překrásně líbali..

miloval jsem tvoje oči

jak se na mě dívali..

Zbožňoval jsem tě miláčku...

opravdu strašně moc

od paty až k čumáčku..

teď jsi ty tam a já tady...

je mi moc smutno

bez tebe nevím si rady...

už je to pár měsícu

a vše už je jinak...

k tomu aby se to vrátilo

pomůže už jen zázrak..

těžko sem to snášel

bez tebe být...,

ale teď teď už umím

i jako samotář žít...

bylo nám krásně

je tomu tak..

změnilas mi život

už vím co je létat jako pták...

chtěl jsem ti poděkovat

za všechno krásné..

díky naší lásce

teď umím skládat Básně :-)

Báseň č2

Zase je tu noc,

kdy nemůžu spát

myslím na někoho..

o kom si můžu leda tak nechat zdát..

Jsem asi blázen

co nadobro zcvoknul,

ale pro chvíli s Tebou

klidně v dešti bych zmoknul!!

Snad za to můžou

ty překrásné vzpomínky..

třeba jak si mě líbala

u mojí postýlky...

NE!! nesmím na to myslet

hrozně to bolí...

to co mezi náma bylo

však za tu bolest stojí..

Proč pořát skládám

o Tobě básničky??..

tak řekni mi to prosím!!

než zhasnou všechny hvězdičky..

Jakpak si moji??

Májovskou básničku vzala??..

já nevěděl co ti na ní říct

tam u vás pod schodama...

Cosi jsem řekl

abych to ututlal..

nechtěl jsem totiž,

abych toho později litoval...

Proč mi to děláš??

můj krutý osude...

vždyť sama mi psala

že mezi námi už nic nebude :-(